Profesní vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti energetiky

Obnovitelné zdroje energie ve Zlínském kraji

Vývoj využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve Zlínském kraji je do jisté míry obdobný vývoji v celé ČR. S nástupem industrializace a využívání fosilních paliv klesl podíl OZE na celkové spotřebě energie. Ve Zlínském kraji si silnější pozici udrželo využívání biomasy díky izolovanosti jednotlivých osad v zalesněných horských oblastech. Využívání místního palivového dříví mělo tradici a izolovaná poloha některých osad znemožnila jejich efektivní plynofikaci. Další možností vytápění bylo použití tuhých fosilních paliv (levné hnědé uhlí), které je však spojeno se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště v obcích situovaných do uzavřených údolí. Neúnosná imisní situace během topné sezóny vedla představitele mnoha obcí k hledání alternativy, kterou se často stal návrat právě k využití místních zdrojů biomasy.

Instalovaný elektrický výkon z OZE ve Zlínském kraji (zdroj EAZK; 1.2.2010) Rozmístění OZE ve Zlínském kraji

Na konci minulého století došlo k rozvoji ostatních OZE. Rekonstruovaly se staré vodní elektrárny, instalovaly větrné turbíny a solární panely pro ohřev vody. Mohutným impulsem pro další rozvoj OZE nejenom ve Zlínském kraji bylo přijetí zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů v roce 2005. Od roku 2006 lze pak sledovat nárůst instalovaného výkonu především u fotovoltaických elektráren (FVE), který byl podpořen poklesem cen fotovoltaických panelů.

Další informace o umístění konkrétních obnovitelných zdrojů na území Zlínského kraje jsou k dispozici na interaktivní mapě příkladů dobré praxe z oblasti stavebnictví a obnovitelných zdrojů.

Slunce Voda Vítr Biomasa Zemědělské bioplynové stanice Energie prostředí

Slunce
Využití energie slunce k ohřevu vody popř. k přitápění se v jednotlivých případech objevovalo i před rokem 1990. V té době se však jednalo o projekty nadšenců a domácích kutilů (s výjimkou koupaliště Rusava). Na přelomu století proběhlo několik projektů (Slunce do škol, Slunce pro Bílé Karpaty), které se instalací solárních systémů snažily propagovat využití slunce k ohřevu vody. Přibližně v této době se také instalují solární kolektory podpořené nejrůznějšími dotacemi (pro obce, podnikatele i jednotlivé občany). Vyvrcholením v této oblasti je program Zelená úsporám, který v jedné ze svých částí podporuje instalace slunečních systémů pro ohřev vody i pro přitápění u rodinných a bytových domů.
Před rokem 2006 byl rozvoj fotovoltaiky limitován její vysokou cenou. S přijetím zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů se však fotovoltaika stala atraktivní pro dlouhodobé investory a díky razantně klesající ceně technologií, na kterou nestačila platná legislativa včas zareagovat, se stala investice do fotovoltaiky dostupnou i pro drobné investory.

Solární systém v Rusavě GPS 49°20’29.287″N, 17°41’21.196″E
Původní fototermický systém u koupaliště v obci Rusava byl instalován již v roce 1985. V roce 2003 byla provedena rekonstrukce, při které bylo vyměněno kolektorové pole a instalováno tepelné čerpadlo o výkonu 30 kW. Aktuálně je ve dvou samostatných sekcích instalováno 360 ks plochých kolektorů o celkové ploše 540 m2! Díky této ploše je systém v obci Rusava největší svého druhu ve Zlínském kraji. Teplo slouží k ohřevu vody v hlavním plaveckém bazénu o obsahu 1000 m3 (15x43m, max. hloubka 1,6 m) a ve sprchách.Cena instalace solárního systému (rok 2003) byla 8 mil. Kč, přičemž státní fond životního prostředí (SFŽP) poskytl dotaci 50 % a půjčku 30 %. Zbývající část hradila ze svých zdrojů obec. Záměrem obce je vybudovat zde ucelené rehabilitační zařízení umožňující prodloužené využití teplé vody v bazénu od brzkého jara do pozdního podzimu.
Zpět na obsah Více informací: www.rusava.cz
Solární systém v Nezdenicích GPS 49°1’9.779″N, 17°45’15.850″E
Vytápění a příprava teplé vody byla v Domově důchodců v Nezdenicích zajištěna pomocí dvou plynových kotelen. Obě tyto kotelny byly v roce 2006 doplněny o solární systémy pro předehřev teplé vody. Součástí systému jsou vakuové kolektory umístěné na střechách objektů „A“ a „D“. Při volbě umístění bylo zohledněno optimální nasměrování a sklon kolektorů, proto jsou kolektory nasměrovány s orientací cca 5˚ na jihovýchod se sklonem 45˚. V rámci projektu bylo osazeno 27 vakuových kolektorů o celkové ploše 67,5 m2. Pro ohřev se do každé strojovny osadily dva ohřívače TUV, každý o objemu 1000 l. Zásobníky těchto ohřívačů jsou opatřeny dvojitým smaltem, ochrannou anodou a tepelnou izolací.Instalace solárního systému byla podpořena v rámci programu INTERREG IIIA Česká republika – Slovenská republika. Celkové náklady dosáhly 2 mil. Kč, přičemž z dotace z EU pokryla 75 %, příspěvek ze státního rozpočtu byl 5 % a zbytek nákladů uhradil zřizovatel domova důchodců v Nezdenicích, kterým je Zlínský kraj. Instalovaný systém uspoří ročně přibližně 170 GJ energie pro přípravu teplé vody, což představuje 9,6 tCO2.
Zpět na obsah Další informace o projektu: Leták Solární systém v Nezdenicích
Fotovoltaická elektrárna v Ostrožské Lhotě GPS 48°58’50.793″N, 17°27’44.476″E
Obec Ostrožská Lhota leží ve středu slunného Slovácka, proto nepřekvapí, že zde byla vybudována první velká fotovoltaická elektrárna na území Zlínského kraje. Vhodným pozemkem pro výstavbu této elektrárny se stala dlouhou dobu neobsazená průmyslová zóna, která měla dostatečnou velikost, vhodnou orientaci a také dostupné připojení k přenosové soustavě. První blok o výkonu 702 kWp byl uveden do provozu v srpnu 2007 a celkové náklady dosáhly sto milionů korun. Druhý blok o výkonu 900 kWp byl zprovozněn už v květnu 2008 a Ostrožská fotovoltaická elektrárna se s celkovým výkonem 1,6 MWp stala největší svého druhu v České republice a krátkou dobu i ve střední Evropě. Od té doby bylo v Česku realizováno několik projektů s obdobným nebo větším instalovaným výkonem. V roce 2009 byla FVE v Ostrožské Lhotě dobudována a celkový instalovaný výkon dosáhl 2,25 MWp.
Zpět na obsah Více informací: http://web.ostrozskalhota.cz
Fotovoltaická elektrárna Suchý Důl GPS 49°14’6.572″N, 17°37’16.160″E
I krajské město Zlín se může pochlubit velkou solární elektrárnou. V červnu 2008 byl v rámci mezinárodního projektu Energy in Minds! vybudován první blok fotovoltaické elektrárny na rekultivované části skládky komunálního odpadu Suchý Důl. Využití ploch rekultivovaných skládek je obecně docela problematické, protože je nutné zabránit porušení izolačních vrstev a následnému úniku škodlivých látek z tělesa skladky. Z tohoto důvodu je na rekultivovaných skládkách znemožněna běžná výstavba a v mnoha případech i výsadba větších stromů. Instalace fotovoltaické elektrárny je tedy logicky nejúčelnějším využitím rekultivovaných skládek. Skládka Suchý Důl je navíc natočena směrem k jihu, což zvyšuje produktivitu solární elektrárny.Náklady na realizaci jež dosáhly 26 750 000 Kč byly uhrazeny z prostředků organizace Technické služby Zlín, přičemž dotace z projektu Energy in Minds! činila 20 %. Za první dva roky činnosti (červen 2008 – červen 2010) vyprodukovala FVE Suchý Důl o instalovaném výkon u 200 kWp celkem 395 MWh což představuje úsporu 277 tCO2. Fotovoltaická elektrárna se tedy v dané lokalitě osvědčila, a proto zde byl v roce 2009 uveden do provozu další blok o výkonu 0,55 MWp.
Zpět na obsah Více informací: http://www.tszlin.cz  ; http://www.sunnyportal.com

Voda
Využití vodní energie má ve Zlínském kraji dlouhou tradici, o čemž se lze přesvědčit návštěvou skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Středověké vodní mlýny a hamry byly začátkem dvacátého století nahrazeny malými vodními elektrárnami (MVE), které zásobovaly elektrickou energií hlavně nejbližší okolí. Ještě v polovině století bylo jen na území okresu Uherské Hradiště na 60 MVE. S rozvojem přenosové soustavy a výstavbou velkých uhelných elektráren se význam těchto zdrojů zmenšoval. Navíc se měnily přírodní podmínky (vysoušení polí a luk, meliorace a s tím snížené průtoky) a proto došlo k prudkému poklesu počtu těchto zdrojů. Jistá renesance nastala až na přelomu století, kdy se obnovují některá starší vodní díla .
Přibližně 25 vodních elektráren v našem kraji se řadí svým výkonem mezi malé vodní elektrárny. Celkový instalovaný výkon činí 6,085 MW, přičemž dva největší zdroje mají společný výkon 5,4 MW! Elektrárny lze rozdělit do tří kategorií:

  • Vodní elektrárny na řece Moravě – dvě největší MVE v kraji jsou vystavěny na jezech a svým provozem se řadí mezi průtokové elektrárny.
  • Elektrárny instalované v přehradních nádržích – výroba elektrické energie je zde jenom jednou z několika funkcí daného vodního díla.
  • Elektrárny instalované na menších tocích – tyto zdroje mají nejmenší instalovaný výkon, silně závisí na aktuálním průtoku a oproti předchozím dvěma skupinám mají širší spektrum vlastníků.
Malá vodní elektrárna Spytihněv GPS 49°8’6.267″N, 17°30’11.164″E
Technická koncepce elektrárny, uvedené do provozu v r. 1951 byla poplatná celkové atmosféře ve společnosti po roce 1948. Přestože propojování energetické soustavy republiky bylo na vzestupu, byla vodní elektrárna Spytihněv navržena, pro start tzv. „ze tmy“. [ČEZ]
Elektrárna je osazena dvěma vertikálními soustrojími s plně regulovatelnými Kaplanovými turbínami (maximální výkon 2600 kW).
Tato elektrárna je po MVE Strž v Kroměříži (instalovaný výkon 2,8 MW) druhou největší v kraji. Oproti jiným vodním dílům má tu výhodu, že se nachází na Spytihněvském jezu přímo vedle plavební komory Baťova kanálu a proto je snadno dostupná. Zajímavostí je také nedaleký radiový vysílač v Topolné , který svým výkonem 1,5 MW spotřebovával přes polovinu energie vyrobené v MVE Spytihněv.
Zpět na obsah Více informací: http://www.cez.cz
Malá vodní elektrárna Karolínka GPS 49°20’49.555″N, 18°14’9.683″E
Vodní nádrž Karolínka vznikla v roce 1985 zatopením údolí valašské říčky Stanovnice. Vzniklé jezero má plochu 50 hektarů, pojme 7,5 mil. m3 vody a slouží jako kvalitní zdroj pitné vody pro oblast Vsetínska a Vlárska. Další funkcí této sypané přehrady je zajištění minimálního průtoku a zamezení povodní. Vedle těchto funkcí slouží vodní dílo i jako zdroj elektrické energie, kterou produkuje dvojice vodních turbín s celkovým instalovaným výkonem 56 kW.
Zpět na obsah Více informací: http://www.pmo.cz
Malá vodní elektrárna Bohuslavice nad Vláří GPS 49°6’1.152″N, 17°56’0.529″E
Na stávajícím jezu na řece Vláře byla v roce 2007 vybudována dřevěná stavba sloužící jako ochrana kompletní technologie elektrárny. Vtokový železobetonový objekt tvoří stávající odběrný objekt již nevyužívané vodárny s osazeným technologickým zařízením, drážkami pro zahrazení vtoku provizorním hrazením a polem jemných česlí. Jeho hlavní funkcí je přivedení potřebného množství vody s minimálními ztrátami k turbínám (2x 18,5kW). Předpokládaná roční výroba elektrické energie je u tohoto nového zdroje odhadována v závislosti na průměrném průtoku na 253 MWh. Celkové náklady na projekt dosáhly 6,7 mil. Kč, přičemž v rámci Programu Interreg IIIA ČR-SR přispěla EU 68 %, státní rozpočet České republiky 5 % a Zlínský kraj 27 %. Majitelem tohoto vodního díla je obec Bohuslavice nad Vláří.
Zpět na obsah Více informací: http://www.bohuslavicenadvlari.cz

Vítr
Přírodní podmínky pro využití síly větru nejsou obecně v České republice příliš vhodné. Díky vnitrozemské poloze nelze využít pravidelných mořských větrů a vhodná stanoviště pro větrné turbíny se nacházejí povětšinou na hřebenech pohraničních hor. Zlínský kraj má v rámci České republiky jedny z nejhorších přírodních podmínek pro výstavbu větrných elektráren, neboť vhodné lokality se nacházejí uprostřed chráněných krajinných oblastí. Nicméně v minulosti došlo i na našem území k rozvoji větrných mlýnů (Jalubí, Rudice, Rymice, Štípa, Velké Těšany). Tyto mlýny, pokud se zachovaly, dnes pozbyly svého původního významu a slouží spíše jako turistické zajímavosti. Významnější rozvoj větrné energetiky nastal až na konci minulého století, kdy byly instalovány větrné turbíny na Svatém Hostýnu, ve Strabenicích u Kroměříže (r. 1993, instalovaný výkon 315 kW) a jako zajímavost malá větrná turbínka napájející reklamní poutač u obce Střílky (rok 1996, instalovaný výkon 0,5 kW). Bohužel, většina z těchto turbín již není v provozu (zničeny silnými poryvy větru nebo útoky vandalů). Nová generace větrných turbín instalovaných začátkem tohoto století v našem kraji má výrazně nižší výkon a většinou slouží k napájení odlehlých stanovišť (chaty, meteorologická stanice).

Větrná elektrárna Svatý Hostýn GPS 49°22’47.489″N, 17°42’5.994″E
Pravděpodobně nejznámější větrná elektrárna ve Zlínském kraji je od roku 1994 v provozu na Svatém Hostýnu (735 m.n.m.). Stožár turbíny je vysoký 30 m a rotor se třemi listy délky 27 m má osu ve výšce 31,5 m nad terénem. Elektrárna typu VESTAS V27 je vybavena motorem Siemens 225 kW/400 A/50 Hz. Celková hmotnost zařízení je 22,8 tun. Jmenovitého výkonu 225 kW dosahuje elektrárna při rychlosti větru 14,4 m.s-1. Lokalita vykazuje průměrnou roční rychlost větru 5,9 m.s-1. Předpoklad roční výroby elektrické energie činí 465 MWh, skutečná produkce se pohybuje mezi 300 – 400 MWh za rok. Veškerá vyrobená energie je prodávána do rozvodné sítě. Majitelem a provozovatelem tohoto zařízení je Římskokatolická duchovní správa Svatý Hostýn.
Zpět na obsah Více informací: http://www.hostyn.cz
Větrná elektrárna v Mistřicích GPS 49°5’16.792″N, 17°32’45.498″E
Druhá největší větrná elektrárna v kraji vyrábí elektrickou energii poblíž Mistřic u Uherského Hradiště od roku 2006. Instalovaný výkon turbíny typu WT50SC je 55 kW. Rotor o průměru 13,5 m je umístěn 22,7 m nad terénem a dle informací od majitele vyrobí ročně přibližně 80 MWh elektrické energie, která se všechna prodává do rozvodné sítě. Celková cena zdroje dosáhla v době výstavby 1,9 mil. Kč. Výstavba nových větrných elektráren nejen ve Zlínském kraji se potýká s celou řadou problémů od nedostatku vhodných stanovišť přes odpor veřejnosti až po rezervovaný přístup provozovatelů distribučních soustav. Z těchto důvodů bylo zrušeno nebo pozastaveno několik projektů na území kraje. Nové větrné elektrárny instalované ve Zlínském kraji mají zanedbatelný výkon postačující při dobrých podmínkách k zásobování maximálně jednoho rodinného domu.
Zpět na obsah Více informací: http://www.csve.cz

Biomasa
Biomasa patří mezi OZE, jejichž využívání má ve Zlínském kraji dlouhou tradici. Stejně jako u využití vodní energie a větru i význam energetického využití biomasy poklesl v důsledku masivního využívání fosilních paliv a budování velkých energetických zdrojů. Na konci minulého století byla většina území Zlínského kraje s podporou dotací plynofikována, a pokud daná obec neměla síť plynovodů, využívali obyvatelé k vytápění levné hnědé uhlí. Přesto však zůstal podíl biomasy na vytápění domácností v porovnání se zbytkem republiky relativně vysoký, protože v místních podmínkách bylo dřevo snadno dostupným a levným, i když pracným, zdrojem energie. Rostoucí cena zemního plynu však eliminovala atraktivitu toho čistého paliva, proto se mnoho obyvatel vrátilo k pevným palivům. V horším případě to bylo hnědé uhlí nebo dokonce domovní odpady (!) což mělo za následek zhoršení kvality ovzduší zejména během topné sezóny. Snaha zlepšit ovzduší v obci vedla mnohé zastupitele k podpoře návratu k palivovému dříví. Vznikly obecní výtopny na biomasu a jeden projekt se dokonce zaměřil na instalaci nových kotlů na dřevo a zajištění dodávky paliva přímo v jednotlivých rodinných domech. Dřevo jako palivo k vytápění se tak vrátilo na výsluní. Dalším impulzem pro přechod k vytápění biomasou se stal program Zelená úsporám spuštěný v roce 2009, který kromě jiného podporuje náhradu neekologického vytápění moderními kotli na biomasu. Kromě vytápění domácností se stala biomasa významným zdrojem energie i v místním průmyslu. Několik podniků ze dřevozpracujícího průmyslu se totiž rozhodlo využít dřevního odpadu a zbytků z výroby a instalovalo výkonné kotle pro vytápění svých areálů.

Bioenergetické centrum Roštín GPS 49°11’27.098″N, 17°16’55.129″E
Obec Roštín patří mezi několik neplynofikovaných oblastí v kraji, proto zdejší obyvatelé hojně využívali k vytápění tehdy velmi levného hnědého uhlí. Důsledkem využívání nekvalitních paliv bylo značné zhoršení kvality ovzduší, které se každou zimu pravidelně opakovalo. Hlavně koncentrace oxidu siřičitého výrazně přesahovaly povolené limity, což mělo neblahý vliv na zdraví obyvatel. Řešením dané situace byla instalace centrálního zdroje tepla využívajícího jako palivo biomasu (slámu) z místních zdrojů. Kotelna na slámu byla uvedena do provozu v březnu 2002.
Kotelna má automatický provoz, místní zaměstnanci zajišťují příjem a uskladnění slámy, a také pravidelnou údržbu. Kotel o výkonu 4 MW a je vybaven multicyklónem, který zachytává těžké částice ze spalin, za multicyklónem je instalován textilní filtr. Díky využívání biomasy se ročně ušetří 18 500 t CO2 a emise oxidu siřičitého ročně klesly (hlavně během topné sezóny) o 400 tun! Roštín skupuje a spaluje slámu od okolních zemědělců, díky čemuž zůstávají peníze za energii v regionu. Průměrná roční spotřeba slámy je 1 200 tun, která se získává z cca 650 hektarů.
Celá investice vyšla na 110 mil. Kč. Podařilo se ji uskutečnit s pomocí Státního fondu životního prostředí, který obci poskytl dotaci 60 mil. Kč a půjčku 10 mil. Kč, dalších 15 % investičních nákladů dostala obec z Rakouska a 10 mil. Kč z Dánska.
Zpět na obsah Více informací: http://www.biocentrum.rostin.cz/
Kotelna Brumov-Bylnice GPS 49°5’12.067″N, 18°1’14.489″E
Původní centrální kotelna dodávající teplo do CZT v Brumově-Bylnici byla vybavena čtyřmi starými kotli na zemní plyn o celkovém výkonu 6,8 MW a jedním kotlem na dřevní štěpku o výkonu 1 MW, který ale byl v havarijním stavu. V rámci projektu „Rozvoj energetického využití biomasy a slunce v pohraniční oblasti“ byla tato kotelna kompletně rekonstruována během druhé poloviny roku 2009. Při této rekonstrukci byla nahrazena trojice stávajících plynových kotlů (3x 1 MW) a starší kotel na biomasu (3x 1,7 MW) dvěma novými kotli na dřevní směs (1 MW a 2 MW). Zbývající kotel na zemní plyn byl modernizován (výkon klesl na 1,2 MW) a bude sloužit jako rezerva. Celkový instalovaný výkon sice poklesl na 4,2 MW, ale díky větší akumulační nádrži a modernímu systému automatické regulace je dosaženo efektivního využití nových kotlů a dodávaného paliva.
Zpět na obsah Více informací: http://www.eazk.cz/rekonstrukce-kotelny-czt-v-brumove-bylnici/

Zemědělské bioplynové stanice
V roce 2006 nebyla na území Zlínského kraje v provozu ani jedna zemědělská bioplynová stanice (BPS). Díky rozvoji technologie, poklesu její ceny a podpoře dané garantovanými výkupními cenami elektrické energie vyrobené v BPS nastal rozvoj těchto zařízení a během let 2008 a 2009 byly uvedeny do provozu hned tři zemědělské bioplynové stanice. Tyto stanice se nacházejí na katastrálních území obcí Kunovice u Uherského Hradiště, Nivnice a Spytihněv. V době uvedení do provozu měly všechny tři BPS, vlastněné různými subjekty, přibližně stejnou velikost a všechny byly primárně určeny ke zpracování kejdy) hovězí nebo vepřové. Díky poloze nových stanic nejsou problémy s dopravou vstupní suroviny a navíc je dodržen dostatečný odstup od nejbližších obydlí.

Bioplynová stanice v Kunovicích (Nový Dvůr) GPS 49°0’22.083″N, 17°29’27.651″E
Bioplynová stanice se nachází hned vedle velkochovu vepřů. Vepřová kejda je dopravována podzemním potrubím do podzemní jímky, z které je pak čerpána do vlastních bioreaktorů o celkovém objemu 7 000 m3. Doba zdržení substrátu v bioreaktoru je přibližně 30 dní, během kterých se pomocí specifických mikroorganismů tvoří metan (bioplyn). Vzniklý bioplyn je po vyčištění spalován v kogeneračních jednotkách o instalovaném tepelném výkonu 568 kWt a elektrickém výkonu 537 kWe. Nerozložitelný zbytek (digestát) je používán jako kvalitní hnojivo bez výrazného zápachu. Odhadovaná roční produkce elektřiny činí 4 GWh. Teplo se využívá k ohřevu bioreaktoru a zbývající množství bude využito k vytápění vepřína.
Kromě vepřové kejdy (110 tun/den) zpracovává stanice i zemědělské odpady (zbytky siláže, masokostní moučka, atd. – přibližně 5 tun/den). Majitelem BPS je společnost zabývající se biologickou likvidací odpadů. Celkové náklady na výstavbu přesáhly 60 mil. Kč.
Zpět na obsah Více informací: http://www.epssro.cz
Bioplynová stanice v Nivnici GPS 48°59’11.873″N, 17°38’0.303″E
Bioplynová stanice v Nivnici se nachází uprostřed zemědělského areálu na okraji obce. Dominantní surovinou je v tomto případě hovězí kejda doplněná v menší míře kukuřičnou siláží. Majitelem BPS je místní zemědělské družstvo, které také dodává vstupní suroviny a využívá digestát (hnojivo) pro potřeby rostlinné výroby. V roce 2009 byl celkový instalovaný elektrický výkon 536 kWe a tepelný výkon 540 kWt. Veškerá elektrická energie je stejně jako u ostatních zemědělských stanic v kraji prodávána do rozvodné sítě. Přibližně ¼ vyrobeného tepla se používá k provozu BPS a zbytek slouží k vytápění zemědělského areálu. Majitel plánuje zvětšení BPS až na 800 kWe.
Zpět na obsah Více informací: http://web.iol.cz/zas.nivnice
Bioplynová stanice Spytihněv GPS 49°8’55.689″N, 17°28’34.441″E
Poslední ze zemědělských BPS v kraji se nachází v obci Spytihněv v těsném sousedství areálu velkochovu vepřů. Stanice zpracovává převážně vepřovou kejdu a v menší míře i ostatní zemědělské odpady. Instalovaný elektrický výkon je 450 kWe a tepelný 621 kWt. Odhadovaná roční produkce elektrické energie činí 4 GWh. Část vyprodukovaného tepla se použije pro vlastní provoz fermentoru a zbytek poslouží k vytápění sousedního vepřína. V mnoha ohledech je tedy tato stanice velmi podobná předchozím dvěma, unikátní je však umístění vlastní stavby. Zatímco BPS v Kunovicích vznikla na kousku pole vedle vepřína a BPS v Nivnici na volné parcele uprostřed zemědělského areálu, BPS ve Spytihněvi vznikla na místě dosluhujícího kejdového hospodářství (čerpací stanice a zásobníkové tanky na prasečí kejdu). Díky tomu nebyla zabrána další půda a bylo možné využít stávajícího podzemního potrubí pro přívod prasečí kejdy.
Zpět na obsah Více informací: http://www.bioproject.cz

Energie prostředí
Pro efektivní využití geotermální energie nemá Zlínský kraj ideální podmínky. Jediný vhodný způsob, jak využít tepla z nitra Země je lázeňství, které se soustřeďuje kolem známých Luhačovic. V této oblasti se začalo využívat přirozených minerálních pramenů přibližně v polovině 18. Století. V průběhu 19. a 20. století se Luhačovice staly největšími moravskými lázněmi a 4. největším v České republice.
Využít geotermální energii k produkci elektrické energie je v podmínkách kraje nerentabilní, na rozdíl od uplatnění tepelných čerpadel. S těmito čerpadly je možné využít energie (ve formě tepla) z nejrůznějších zdrojů od hlubokých vrtů, přes mělké podzemní kolektory, vodní toky a nádrže až po odpadní teplo nejrůznějších průmyslových procesů.

Koupaliště Valašské Meziříčí (solární sytém + TČ vzduch-voda) GPS 49°28’17.940″N, 17°59’14.464″E
Poslední z příkladů OZE ve Zlínském kraji je názornou ukázkou kombinace více obnovitelných zdrojů. V areálu venkovního koupaliště ve Valašském Meziříčí byly v roce 2006 v rámci projektu „Zelená pro Beskydy – využití obnovitelných zdrojů energie“ instalovány solární kolektory (80 ks o celkové ploše 160 m2) a trojice tepelných čerpadel (celkový tepelný výkon 140 kW) na ohřev bazénové a užitkové vody. Nově vybudovaná provozní budova byla propojena podzemní energetickou trasou s objektem šaten, na jejichž střeše byly umístěny solární kolektory. Ve stávající strojovně venkovního bazénu byly umístěny nádoby na ohřev užitkové vody a části technologického zařízení. Solární kolektory i tepelná čerpadla vzduch-voda mají největší výkon v letním období, tedy v době největšího využití venkovního koupaliště. I díky tomu je dosahováno vysoké efektivity při ohřevu bazénové vody a vody pro sprchy.
Zpět na obsah Více informací: Prezentace projektu Zelená pro Beskydy

 

Energetická agentura zlínského kraje, o.p.s. Zlínský kraj Investice do rozvoje vzdělávání
© 2016 DVPP - Další vzdělávání pedagogických pracovníků